Nejen organizace zabývající se právy LGBT osob podporují novelu zákona o registrovaném partnerství, která by umožnila osvojení dítěte v rámci registrovaného partnerství tím druhým, nebiologickým rodičem. V roce 2006, kdy byl přijat zákon o registrovaném partnerství, podporovala adopce dětí stejnopohlavními páry jen pětina občanů, letos v červnu s nimi už souhlasily tři pětiny oslovených. Pro hovoří průzkumy veřejného mínění, skoro devět tisíc petičních podpisů nebo například podpora ze strany poslanců, poslankyň a známých osobností veřejného života.
V úterý 21. října ve 13:30 zástupci Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD) oficiálně předali u vstupu do Poslanecké sněmovny sečtené petiční archy předsedkyni Petičního výboru Zuzce Bebarové-Rujbrové (KSČM). Celkem se jednalo o 601 archů obsahujících 8925 podpisů. Podpisy na petici podporující novelu umožňující osvojení dítěte druhým, nebiologickým rodičem v rámci registrovaného páru se sbíraly od loňského května, prvního předložení novely do Poslanecké sněmovny, ve všech koutech České republiky. Mezi podpisy jsou tisíce osob mimo LGBT komunitu.
Již více jak deset let Centrum pro výzkum veřejného mínění (Sociologického ústavu AV ČR) pravidelně v létě zjišťuje postoje české populace k právům LGBT osob. Dotazník se ptá na to, zdali by gayové a lesby měli mít právo uzavřít registrované partnerství, vstoupit do manželství, nebo právo adoptovat dítě. V červnu 2014 poprvé se CVVM ptalo odděleně na adopci dítěte již vyrůstajícího v registrovaném páru jeho druhým, nebiologickým rodičem a na adopci dítěte tzv. cizího, např. z ústavní péče. Letošní výsledky ukazují, že již několik let bezmála tři čtvrtiny dospělé populace (73 %) uznávají v českém právním řádu kodifikované právo leseb a gayů uzavřít registrované partnerství. Šest z deseti českých občanů (58 %) se poté domnívá, že by lesby a gayové měli mít právo adoptovat děti svého partnera/partnerky, s nimiž žijí a na jejichž výchově se podílejí. Při srovnání dat z roku 2013, které zjišťovaly postoj všeobecně k právu na adopci, jde o skokový nárůst o 25 procent.
Kromě společenské podpory vyjádřené ve výše uvedeném průzkumu probíhal poslední měsíce také sběr podpisů pod petici za umožnění registrovaným párům osvojit si dítě svého protějšku. Neméně důležitá je podpora 26 poslanců a poslankyň napříč politickým spektrem, kteří novelu společně podepsali, přičemž hlavní předkladatelkou je Radka Maxová z hnutí ANO, předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Není tedy překvapením, že nejvíce podpory přichází právě z této strany. Na seznamu podporujících jsou zákonodárci z ANO, ČSSD, ODS, TOP09 a Starostů, Úsvitu a KSČM, mezi něž patří např. předseda sněmovny Jan Hamáček, místopředsedkyně sněmovny Jaroslava Jermanová nebo předseda Výboru pro zdravotnictví Rostislav Vyzula. Kromě politiků svůj názor na potřebu změny zákona vyjádřilo v rámci kampaně „Různé rodiny, stejná práva“ i několik desítek osobností české kultury, médií, sportu a dalších oblastí. Z těch nejznámějších jmenujme například Martu Kubišovou, Jitku Smutnou, Jana Přeučila, Martu Jandovou, Vojtěcha Bernatského nebo Helenu Třeštíkovou. Podpora přichází i ze strany ombudsmanky Anny Šabatové a ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřího Dienstbiera.
Další hlasy pro možnost osvojení dítěte se ozývají ze zahraničí, kde mají s výchovou a osvojováním dětí ve stejnopohlavních párech delší zkušenosti. Ulrike Lunacek, místopředsedkyně Evropského parlamentu a předsedkyně skupiny pro práva LGBT osob Evropského parlamentu, jejíž jméno je známé především díky takzvané "Lunacek report", zprávě zabývající se právy LGBT osob v Evropě a doporučení k jejich dodržování, se rozhodla svoji podporu vyjádřit oficiálním dopisem českým politikům. Není ze zahraničních osobností jediná – bývalý velvyslanec USA v ČR Norman L. Eisen se nechal letos v létě, kdy byl ještě v úřadu, vyfotit v tričku kampaně Různé rodiny, stejná práva. Stejně jako jeho nizozemský kolega, jeho excelence pan velvyslanec Eduard W. M.V. Hoeks. Vláda se rozhodla k novele nezaujmout žádné stanovisko, což je dle většiny právníků vykládáno po uplynutí 30 dnů jakou souhlasné stanovisko. První čtení ve sněmovně se očekává na přelomu října a listopadu. Předkladatelé doufají, vzhledem k široké podpoře, v úspěch.