PROUD - Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu

PROUD - Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu

platforma pro
rovnoprávnost,
uznání a diverzitu

logo
  • Logo ILGA Europe
  • Logo Open Society Foundations
  • Logo Velvyslanectví USA v Praze
  • Logo LUSH Fresh Handmade Cosmetics

Aktuální stav a jeho vývoj od roku 2008

Situace LGBT seniorů je málo zmapovaná, protože tato skupina patří k nejméně viditelným v rámci LGBT menšiny. Pokud je nám známo, nebyl doposud proveden žádný rozsáhlý sociologický průzkum na toto téma. Informace, které zde uvádíme, se opírají o anketu, kterou v letech 2013 – 2014 uspořádaly partnerské LGBT organizace PROUD, z.s. a Společnost pro queer paměť, z.s. mezi LGBT seniory na jedné straně a poskytovateli rezidenční péče na straně druhé, a navazující diskusní besedu. Dále bereme v úvahu Zprávu o plnění Doporučení CM/Rec(2010)5 Výboru ministrů členským státům ohledně boje proti diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity Českou republikou zpracovanou zapsaným spolkem PROUD, z.s. a zahraniční sociologické studie, převážně anglosaské provenience, které vzhledem k přináležitosti ČR k západnímu kulturnímu okruhu mají výpovědní hodnotu i pro naši zemi. Pro porovnání s obdobím před rokem 2008 jsme přihlíželi také k Analýze situace lesbické, gay, bisexuální a transgender menšiny v ČR vytvořené pracovní skupinou pro otázky sexuálních menšin ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny MUDr. Džamily Stehlíkové v roce 2007.

LGBT senioři jsou vystaveni dvojímu zneviditelnění: zaprvé v LGBT komunitě samé a zadruhé - společně s ostatními seniory ve většinové populaci – v současné společnosti, která klade velký důraz na mládí a ekonomickou produktivitu. Vzhledem k demografickému vývoji a stárnutí populace ale otázky související se stářím přitahují v posledních letech narůstající pozornost.

LGBT senioři mají obdobné starosti jako senioři obecně, ale navíc se jich dotýkají i specifické problémy. Jedním z největších je samota, která je mnohdy hlubší než u ostatní populace, protože často dožívají bez rodinného zázemí. Gayů se tato situace dotýká více než leseb, protože ženy na rozdíl od mužů mají širší možnosti založení rodiny.

Lesbám ale v průměru hrozí větší chudoba než gayům. Ženy totiž podle statistik mají stále nižší platy než muži, a tedy i nižší důchody. Jelikož se ženy obecně dožívají vyššího věku než muži, lze předpokládat, že populace leseb seniorek bude vyšší než populace gayů seniorů.

V případě trans osob vznikají složité situace, pokud jde o blízké vztahy a sociální síť, protože si specifický zákon platný v ČR vynucuje při změně pohlaví rozvod nebo kastraci/sterilizaci.

Ekonomickou situaci LGBT seniorů navíc zhoršuje skutečnost, že oproti seniorům, kteří uzavřeli manželství, nemají senioři, kteří uzavřeli registrované partnerství, v případě úmrtí jednoho z nich nárok na vdovský/vdovecký důchod. Je otázka, nakolik je registrované partnerství pro LGBT seniory atraktivní z hlediska právní úpravy jejich praktických potřeb. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2011 počet registrovaných partnerství ve věkové skupině 50 + prudce klesá.

Se ztrátou sociálních vazeb, rostoucí izolovaností a často zhoršením finanční situace souvisí i nárůst zneužívání alkoholu a jiných návykových látek a zhoršení fyzického a duševního zdraví.

Pozůstalé LGBT osoby, které ztratily partnera, mohou prožívat situace sociálně zneuznaného smutku, kdy ze strachu z nepochopení okolí skrývají své truchlení, jsou ponecháni utrpení bránícímu ukončení jejich zármutku.

Doposud aktivní LGBT seniory tíží především obtížnost navazování nových kontaktů, a to jak partnerských, tak přátelských. Senioři se navíc obtížně učí používat Internet a prostředky moderní komunikace. Přestože mladší generace projevuje zájem o semináře s tematikou LGBT stáří a queer paměti, LGBT senioři pociťují ze strany mladších lidí menší zájem o osobní vztahy.

Zajímavé výsledky přinesla anketa mezi poskytovateli rezidenční péče seniorům. Ze 700 oslovených zařízení vrátilo vyplněný dotazník 44. Jen 4 zařízení uvedla, že poskytují specifickou podporu LGBT osobám. Z uvedeného je patrná malá informovanost a malý zájem o LGBT tematiku v zařízeních rezidenční péče o seniory.

Na otázku výhledového využití zařízení rezidentní a jiné péče se LGBT senioři vyjádřili tak, že zhruba polovina z nich o jejich využití uvažuje, i přesto že kolem sebe mají rodinnou a sociální síť. Měli ale obavy z přístupu ostatních uživatelů a personálu k jejich orientaci. Obávají se, že by museli svoji orientaci, i když v dospělosti provedli „comingout“, opět skrývat.

Existují svědectví, že jeden senior nebyl z důvodů své orientace do zařízení přijat, že žena, která ze strachu z diskriminace odmítá provést v domově pro seniory comingout, musí odolávat traumatizujícím pokusům mužských klientů o sblížení. Nastala také situace, kdy zaměstnankyně zařízení pro seniory, která je lesba a aktivistka, byla vedením požádána, o vysvětlení svých vedlejších zájmových aktivit. Bylo řečeno, že i přes to, že se na nich podílí v osobním volnu, nenesou hodnoty proklamované organizací. Podle předních odborníků na gerontologii v ČR je téma sexuality klientů ve většině zařízení rezidenční péče pro seniory personálem doposud marginalizováno, téma LGBT sexuality bývá úplné tabu.

Ve společnosti obecně přežívá názor, že homosexualita (sexualita) není záležitostí seniorů. Snaha seniorů navázat stejnopohlavní vztah bývá odsuzována v tomto věku mnohem víc než vztahy heterosexuálních vrstevníků a vrstevnic.

Obzvlášť traumatizující je představa pobytu v zařízení pro trans osoby, které na těle nesou stopy chirurgických zásahů a nemohou svoji genderovou identitu před ošetřujícím personálem skrývat.

Současná generace LGBT seniorů prožila značnou část produktivního věku před rokem 1989, v době, kdy byla homosexualita považována za nemoc a společenské postoje k LGBT osobám nebyly zdaleka tak otevřené jako v současné době. Zástupci této generace prošlapávali cestu k dnešním rovnějším zákonům a větší otevřenosti. Pokud budou muset z obav před diskriminací v křehkém seniorském věku svoji identitu opět skrývat, stane se to historickým paradoxem.

Pozitiva, která je třeba udržet a na kterých lze dále stavět

Přední odborníci na gerontologii, nevládní neziskové organizace i zástupci státní správy si naléhavě uvědomují nutnost řešit stárnutí populace a jsou otevření k začlenění specifických potřeb LGBT seniorů do svého strategického uvažování a projektů, které je řeší v praxi. Existují LGBT spolky, které se začaly tematikou LGBT seniorů a queer paměti systematicky zabývat. Zájem o informace projevují také média. Vytvářejí se nadační a vládní fondy k podpoře projektů zaměřených na seniory. Mladší generace začínají hledat styčné plochy s generací ve věku svých dědů a babiček. Objevují se LGBT senioři ochotní se do projektů zapojit.

Slabiny a rizika, která je třeba eliminovat

Neviditelnost seniorů v rámci LGBT menšiny i ve většinové populaci. LGBT seniory je těžké vyhledat, kontaktovat a získávat od nich informace. Malá informovanost zařízení poskytujících rezidenční služby seniorům o specifických potřebách LGBT seniorů, neochota se jimi zabývat, někde i otevřená diskriminace. Nerovnost v zákonech, která zhoršuje ekonomické a společenské postavení LGBT osob. Paternalistický přístup k seniorům na straně jedné a malá aktivita seniorů na straně druhé. Příprava projektů bez skutečné znalosti potřeb seniorů. Tabuizace sexuality u seniorů. Zaměření pouze na Prahu, Brno a velká sídla.

Doporučení pro změny v dlouhodobém a krátkodobém horizontu

Je třeba systematicky mapovat potenciál a potřeby LGBT osob, zejména v menších sídlech, zvyšovat povědomí o nich zejména mezi poskytovateli sociální péče. Provádět systematické průzkumy na toto téma u heterosexuálních seniorů a seniorek. Zařadit problematiku LGBT seniorů a seniorek do vzdělávacích kurikul vysokých a vyšších odborných škol pro sociální pracovnice a pracovníky. V oblasti legislativy je nutné prosazovat novely zákonů, ve kterých jsou zakotvena ustanovení zhoršující ekonomické a společenské postavení LGBT seniorů, a důsledně uplatňovat antidiskriminační právní předpisy. Zvyšovat povědomí o LGBT stárnutí u mladších generací vytvářením mostů mezi generacemi. Pokud jde o intergenerační vztahy mezi většinovou a menšinovou populací seniorů, budovat mosty prostřednictvím témat, která spojují, ne diferencují. Podpořit LGBT seniory, aby mohli uplatnit svůj vlastní potenciál. Vytvářet vládní dotační programy, které pomohou budovat vnitřní kapacitu nevládních neziskových organizací, které se LGBT seniory zabývají. Je třeba vytvářet bezpečný prostor prostřednictvím sociálních pracovnic uvnitř domovů důchodců a vnášet LGBT problematiku do skupinové či individuální práce se všemi seniory, tj. otevírat obzory také heterosexuálním seniorům a vést na tato témata diskuze.

Zpracovala: Jolana Novotná, koordinátorka programu pro LGBT+ seniory, PROUD, z.s.

FaLang translation system by Faboba