Do sněmovny byla právě předložena novela Zákona o registrovaném partnerství. Pokud bude schválena, přestane v České republice žít již dnes skoro 900 dětí v právní nejistotě a bez sociálních jistot, které mají ostatní děti. Rodiče stejného pohlaví pak získají rovnocenné postavení před zákonem. Novela by měla umožnit osvojení dítěte partnera v registrovaném partnerství tím druhým, nebiologickým rodičem a má silnou podporu mnoha významných osobností napříč naší politickou scénou.
Novela zákona o registrovaném partnerství, která by umožnila osvojení dítěte partnera nebiologickým rodičem, není úplnou novinkou, již jednou byla v parlamentu předložena, ale kvůli loňskému pádu vlády a sněmovny se již nedostala k projednání. Letos tedy předkladatelé doufají v úspěch. Návrh předkládá skupina poslanců a poslankyň napříč politickým spektrem, nechybí mezi nimi jméno předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka. Hlavní předkladatelkou je poslankyně ANO Radka Maxová, předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Především díky její iniciativě získal návrh značné množství spolupodpisů mezi poslanci a poslankyněmi.
Šanci na úspěch návrhu dávají i výsledky červnového výzkumu CVVM, které ukazují, že česká společnost je vůči lesbám a gayům nejen poměrně tolerantní, ale podle výzkumu souhlasí s adopcí dítěte partnera tři pětiny respondentů/ek. S právem na uzavření registrovaného partnerství pak dokonce souhlasí 73 % všech dotázaných.
Jak říká herec Daniel Bambas: „Domov, bezpečí a láska nejsou hodnoty definované pohlavím rodičů.“ Jenže současné znění zákona právě bezpečí a domov dětem rodičů stejného pohlaví nezajišťuje. Zákon o registrovaném partnerství sice ukládá partnerovi/partnerce povinnost podílet se na výchově dítěte, ale dítě a tato pečující osoba jsou si navzájem cizinci. Pokud tedy například dvě lesbické ženy společně vychovávají dítě, jehož otcem může být třeba anonymní dárce (takových rodin jsou již dnes u nás stovky), a ta, která je biologickou matkou, zemře, nepřechází dítě automaticky do péče partnerky/druhé matky. V případě, že se s biologickou matkou něco stane, tak partnerka, která je každodenní (tzv. sociální) matkou, nemůže nijak vykonávat rodičovská práva a je např. v nemocnici nebo ve škole odkázána na dobrou vůli ostatních. K dítěti nemá v současné době právně žádný vztah. To pak může skončit až v ústavní péči, místo toho, aby vyrůstalo dále s osobou, kterou považuje za svého rodiče.
Děti vyrůstající ve stejnopohlavních svazcích se neliší od jiných dětí, netrpí ani absencí vzoru druhého pohlaví. Dokazují to dnes již stovky výzkumů realizované od 70. let 20. století (např. psycholožkou Susan Golombok, v Česku např. Eva Polášková nebo Kateřina Nedbálková). Výzkumné důkazy uznaly i renomované světové asociace odborníků, které vydaly svá pozitivní vyjádření ke stejnopohlavnímu rodičovství, například Americká asociace pediatrů nebo Am. asociace psychologů. Ani Tereza a Šárka, matky malého Jáchyma, se o absenci mužských vzorů nebojí. Obě mají bratra a prarodiče se také těší, až se budou o vnoučka starat.
Tento pár není výjimkou, v podobných rodinách u nás podle ČSÚ vyrůstá okolo 900 dětí. Podle sociologa Zdeňka Slobody z FF UP v Olomouci je toto číslo již dnes vyšší a takovýchto rodin bude dále přibývat.
Předchozí návrh novely se nedostal k projednávání, avšak skupina předkladatelů a předkladatelek byla oceněna Cenou za počin roku 2013 při letošním předávání cen bePROUD, které uděluje Platforma za rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD).
Kontakt: Františka Kernová Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. tel: 602 25 88 75
 TZnovela.doc | 93 kB |
 TZnovela.pdf | 372 kB |
