V České republice vyrůstá řada dětí v rodinách gayů, leseb a transgender rodičů, které vznikly po rozpadu původního rodičovského páru. V důsledku nedostatečné informovanosti a předsudků společnosti jsou tyto děti vystaveny zvýšenému riziku sociálního vyloučení. Studie Sešívané rodiny: nový život zevnitř i z venku potvrdila, že na děti gayů či leseb má negativní vliv homofobie společnosti nikoli sexuální orientace rodiče.

„Jde o vůbec první pokus nahlédnout v české republice do života dětí a mladistvých z rodin, kde je rodič gay, lesba či transgender osoba. Zkušenosti dětí a jejich rodičů jsou doplněny o informace z praxe, získané od pracovnic OSPOD,“ uvedla autorka studie Petra Kutálková.

Pro děti není, podle výsledků, v praxi problémem, že jeden či oba rodiče jsou gayové nebo lesby, ale homofobní klima v jejich okolí a převládající postoje ve společnosti. Děti jsou vůči těmto projevům o to zranitelnější, pokud se s nimi střetnou v době, kdy dochází k rozpadu původního rodičovského páru, nebo v pubertě. Studie také ukázala neinformovanost institucí i širší veřejnosti o specifikách těchto rodinných uspořádání. Veřejný prostor a instituce nejsou na rodiny gayů a leseb připraveny, což se ukazuje například špatná dostupnosti služeb pro děti a jejich rodinu v případě, že rodina prochází zátěžovým obdobím jako je rozvod či změna biologického pohlaví jednoho z rodičů. Jak ukázaly rozhovory s pracovnicemi  OSPOD, jedná se o situace, které se postupně stávají součástí jejich práce a proto se o informace z oblasti rodičovství gayů, leseb či transgender osob zajímají.

„Jako dobrá praxe se proto ukazuje jak sdílení zkušeností mezi pracovnicemi OSPOD navzájem, ale i také další vzdělávání ze strany externích odborníků a odbornic,“ dodává Petra Kutálková.

Podle Magdaleny Skřivánková, autorky projektu, která se ve své praxi zabývá psychoterapií a rodinnými vztahy, je potřebné dále posilovat a vzdělávat sociální služby a psychologickou pomoc pro děti a rodiny s cílem zajistit jejich dostupnost a posilovat jejich odbornou erudici v této oblasti. 

„Je také potřeba podporovat specializované NNO, v oblasti legislativní je potřebné iniciovat ty změny, které zajišťují dětem rovná práva bez ohledu na to, v jaké rodině vyrůstají,“ dodala Magdalena Skřivánková. Je nutné pracovat se změnou obrazu rodiny ve veřejném prostoru, tak aby odpovídal rozličným podobám rodiny. „Rodina již totiž dávno neznamená jen matku, otce a jejich děti, kteří žijí společně“ upozornila Skřivánková.

Studie otevřela mnohé otázky a řadu témat, o kterých by měla široká veřejnost diskutovat a věnovat jim větší pozornost než doposud.

Studie ke stažení zde.